Zajímavosti libčického Streetview

Počínaje včerejší aktualizací obrazových materiálů ve službě Google Streetview se nejen Libčice zařadily po bok velkých měst, kde byly ulice speciálním automobilem nasnímkovány už v minulosti. V Libčích si zeleno-bílý Opel s netradiční výbavou na střeše vybral jen tři hlavní tahy městem a jednu bonusovou ulici. Na mapách Google tak najdeme ulici Chýnovskou, Leteckou, 5. května a kupovidu i Vltavskou (zabloudil nebo chtěl nafotit i řeku?).

Každému, kdo si prohlédne několik záběrů z města, dojde, že focení probíhalo ve dvou ročních obdobích. Obzvláště v ulici Chýnovská se záběry plynně střídají, stromy shazují listy a znovu obrážejí takřka na každém kroku. Podle všeho letní záběry jsou ze září 2011 a zimní z února letošního roku. Zimní fotky byly pořizovány kolem poledne a letní po druhé hodině odpolední.

Vybral jsem několik zajímavostí, které mne při „procházení“ Libčic zaujaly.

Křižovatky nad Libčicemi vypadají zprvu jak měsíční krajina. Googlu se však podařilo zachytit moment, kdy přes Libčice se stavěla druhé souběžné vedení vysokého napětí.

Na náměstí úkrokem přes přechod mezi zeleninou a „Áčkem“ můžeme srovnávat dva pohledy na městský úřad (letní/zimní)

Kolem školy bylo v tu dobu rušno, s největší pravděpodobností žáci tráví před školou volnou hodinu před odpoledním vyučováním.

Hezký detail při předjíždění …. ehm, specializovaného vozidla.

Při míjení zrcadla vytvořilo Google auto svůj autoportrét.

 Většina vyfocených obyvatel se za autem otáčí. Přeci jen se to nevidí každý den.

Kupčení s Letkami

Dostala se mi do rukou ročenka vydaná u příležitosti 30. jubilea založení Libčické kampeličky z roku 1935, která kromě výkazů zmíněného finančního ústavu obsahuje také zajímavě zpracované Dějiny obcí Letky-Libčice (pochopitelně jen do roku 1935). Rád bych se podělil o tyto zajímavosti z dějin našeho města, aby neupadly v zapomnění. Vzhledem k velkému rozsahu tohoto článku ho budu publikovat po částech.

Ves Letky, pevné sídlo rytířské s tvrzí, se dvorem, poli, lesy, lukami, pastvinami, vesnicemi a řekou Vltavou, připomíná se již za panování Břetislava I. r. 1052 při základním listu kostela sv. Václava ve staré Boleslavi.

Týž kostel měl zde, v Letkách, jednoho zvoníka, jménem Milatu. Později náležela ves Letky jakémus Borovi, jenž byl v Praze v r. 1159 oběšen a jměním propadl.

Od té doby držel ves Letky, s vinicí a roli „Ostružen“ z daru krále Vladislava nějaký čas řád Johanitů v Praze. Z vladyk jmenuje se 1316 Zdeněk z Letek.

V roce 1347 byl majitelem Letek znamenitý měšťan pražský Budek, kraječ suken, majetník Slativnice v Rakovnicku a více jiných statků v okolí Slaného. Komu tento Budek vel Letky postoupil, známo není, ale část vsí potom náležela klášteru zbraslavskému a druhou část draželi bratři Káblo a Drslav, kteří v r. 1359 darovali 8 kop grošů úroků klášteru zbraslavskému, na výročí bohoslužby za své příbuzné.

Roku 1361 pronajal dědictví a dvůr v Letkách od kláštera zbraslavského Jakub z Krochova s podáním kostelním v Libčicích za 200 kop grošů a mimo to platil ročně 6 kop grošů ve dvou splátkách a to: 3 kopy grošů o sv. Havle a 3 kopy grošů o sv. Jiří na zvelebení kostela a kláštera zbraslavského. Po něm byl nájemcem Letek Vilém z Hasenburka, který předal zboží toto bratřím Sulkovým z Nučic. V roce 1373 byl zde ve vsi Letkách jako nájemce Beneš z Královic.

Roku 1379 byl v odkazu mnicha Frant. Pudla statek klášterní prodán a stržený obnos odevzdán konventu kláštera zbraslavského.

Kavelec z Letek v r. 1387 a Olbera z Letek v r. 1390 přiznali se k povinnosti odváděti desátek ke kostelu Libčickému.

Nástupcem jejich byl panoš Ratmír, který, když farář Martin pronajal faru v Libčicích pan Šimonovi za 10 kop grošů, byl jako rukojmí a zavázal se, že všem požadavkům vyhoví a vpádu neplacení, že sám 7 1/2 kopy grošů faráři Martinovi zaplatí. R. 1434 byl majitelem vsi Letek Jan Ctibor.

V r. 1438 Jan Maršálek koupil mlejn v Libčicích od Kanuška, řečeného Střelce, z kteréžto koupě povstal soud a tu také vystupují svědci: Petřík a Šimon z Letek – Beneš a Ondřej z Chejnova.

Eliška, vdova Ctiborova, prodala r. 1439 ves Letky, tvrz i dvůr Janovi z Holubic.

R. 1459 odkázal Jira Vamberský z Holubic 3 kopy grošů, platu na Letkách, svému bratranci Matěji.

Po Janovi z Holubic byl majitelem Letek Albert či Albera z Letek, syn po zemřelé Elišce, který prodal výše jmenované zboží roku 1464 se břehy Vltavy a právem hlasu podacího (patronát) v Libčicích Janovi, ml. Špánovi ze Záhořan za 200 kop grošů.

V r. 1473 držel Letky Václav ze Stězova.

R. 1484 Jan z Plané odkazuje Bartošova z Tachova, bratru svému, dědictví v Letkách úroku ročního a věčného 3 kopy grošů, platu na Letkách a Eliška z Miřetic odkázala zase tento plat v Letkách svému synovi Kryštofovi.

R. 1529 byli zde dva bratři, Albrecht a Bedřich Myslibor, jinak Letečtí z Kustiřan.

Tvrz Leteckou postoupil Petr Bukovský z Kustiřan a Albrecht Letecký z Kustiřan svůj díl Letek r. 1544 Janu Pytlíkovi ze Zvoleňovsi, které zůstavil majetek ten dceři své Magdaleně.

Od Magdaleny koupil Letky roku 1548 Jaroslav Smochař z Hrochova, ale nástupce jeho Brixi Smochař z Hrochova prodal je se všemi právy Bohuňkovi Vlkovi z Kvítkova za 600 kop grošů.

R. 1550 Jan Korešovec pohnal k soudu Petra Bukovského z Kustiřan, že přijal koně ryzce plesnivého, který jest jemu utek z domu pánu Smečenských na Hradčanech a toho koně že také postoupil s tvrzí Leteckou. Soud tento Petr Bukovský vyhrál.

Synové po zemřelém Bohuňkovi Vlkovi z Kvítkova Jan, Václav a nejmladší Karel prodali r. 1566 hoření část řeky Vltavy nad Letkami, Hoholského dolu, na druhou stranu  k Řežovským gruntům až dolů ke skále, zaznamenané křížem, za 80 kop grošů Ctiboru Sluzskému z Chlumu a na Tuchoměřicích.

Později, a sice v roce 1568 prodali bratři Jan, Václav a Karel Vlkové z Kvítkova ves Letky a tvrz i dvůr Zikmundovi Kropáčovi z Krymlova, měšťanů st. m. Pražského, zeti pověstného Fabricia za 3400 kop grošů. V rodině Kropáčů zůstala ves Letky po delší dobu.

V té době náležela chalupa Simůnkovská kapitole svatovítské.

Roku 1619 koupili od Mariany Ptákové Šimon-Benda Žák za 30 kop grošů. Tvrz byla asi zpustlá, neboť se ve smlouvě kupní již nepřipomíná.

Kde stávala neb z jakého staviva zbudována byla, jest úplně neznámo, jež to se žádných stop do doby dnešní nenalezlo.

V r. 1638 prodal ves Letky Jan Kropáč z Krymlova Alžbětě Častolarové. Ve válce švédské převzal majitel vsi Letek Ladislav Jindřich Častolar, rytíř z Dlouhé vsi 42 korců polí, zabavených od svobodného sedláka z Turska.

R. 1650 postoupil Ladislav Jindřich Častolar ves Letky Janu Ignáciovi Glaudiovi, sekretáři při apellaci, který přikoupil se svolením kapitoly v roce 1651 oněch 42 korců polí od vdovy a sirotků Bendy-Žákové za 100 kop grošů.

V r. 1654 byli zde v Letkách mimo majitele dvora tyto usedlíci: Křtěn Václav, Nízký Krištof, Křtěn Jiří, Rybář Jiří, Křtěn Svatoš a Šimůnkovský od Třebíče.

Jan Ignácius Glaudius koupil pro svoji manželku Juditu Polixenu v r. 1655 sešlou chalupu Šimůnkovskou se 36 korcí polí za 100 kop grošů, vedle 4 kop grošů platu ročního a věcného.

R. 1662 prodal ves Letky dvůr i s příslušenstvím Jan Ignácius Glaudis markraběti Vilémovi Braniborskému, cis. radovi nad apellacemi na hradě Pražském za 4500 rýnských.

Markrabě Vilém Braniborský prodal roku 1666 ves Letky se vším příslušenstvím koleji Jesuitské v Praze za 5000 rýnských.

Tehdy bylo při tomto dvoře: 2 sedláci, 5 chalup, 1 hostinec s kovárnou, mimo sešlé chalupy Šimůnkovské. U dvora samotného 350 korců polí, luk na 5 velkých povozů, řezanky na 4 povozy vedle 2 ovocných zahrad, vinice s lisem na 30 veder vína, nad vinicí přiléhal duboví lesík, směrem k Moráni řeka Vltava s ostrovem.

Jesuité darovali ode dvora v Letkách kus lesa a pole ve výměře 11 korců a 3 věrtele libčickému kostelu, kam byly Letky přifařeny.

Příště o sirotách a sňatcích, o domě č.p. 1, o zlatém kalichu a monstranci.

 

O vzniku železnice nejen v Libčicích

Quote

Při hledání novinek o našem městě narazí občas člověk na nový článek pojednávající o minulosti. Tentokrát se o Libčicích zmiňuje server Science World, který cituje knihu kolektivu autorů kolem Václava Cílka a Vojena Ložka Obraz krajiny – Pohled ze středních Čech. Neodolal jsem, a proto zde uvádím dotyčný odstavec článku, jež by mohl libčické zajímat.

Další pozoruhodnou tratí je trať Praha–Kralupy nad Vltavou. Přípravné práce na její stavbu započaly již v době prvního příjezdu vlaku do Prahy, v roce 1845. V prosinci (!) roku 1845 pracovalo na stavebním úseku u Kralup čtyři tisíce dělníků, na jaře však pracovalo na nejtěžších úsecích tratě v hlubokém údolí Vltavy až dvacet tisíc dělníků. Na lámání skal u Libčic, kde původně skály padaly až do Vltavy, se denně spotřebovávalo až dva metráky střelného prachu. V roce 1847 byl proražen stavebně velmi náročný dvojtunel u Nelahozevsi. Ten byl sice dlouhý pouhých 227 metrů, ale jeho ražba trvala firmě Klein dva a půl roku. Trať vedoucí pod zámkem knížete z Lobkowicz zásadně proměnila pohled na tento renesanční architektonický skvost, což je patrné při pohledu na staré romantické obrazy zámku.“ Zdroj: http://scienceworld.cz/clovek/zeleznice-zarostle-do-krajiny-6614

Zapomenuté cedule

Gallery

This gallery contains 8 photos.

Dříve provozovatelé nejrůznějších služeb umísťovali své reklamní poutače přímo na fasády domů. Několik takovýchto cedulí máme i v Libčicích. Na některých se však již podepsal zub času, jiné zase skryly modernější nápisy. Napadlo mne tedy zvěčnit ty zbylé, než omítka odpadne … Continue reading

Kterak Český rozhlas Libčice obdaroval

Jak bylo avizováno v říjnových Libčických novinách a na webu, proběhlo v neděli 16. října 2011 v restauraci na místním koupališti natáčení rádiového pořadu „Radiodárek“ pro Český rozhlas 2. Účast místních byla hojná, že se málem do stísněných prostor restaurace nevešli. Hvězdná sestava v podání D. Gondík, L. Bílá, I. Kraus a P. Hapka se v Libčicích tak často nevidí, a tak zájem byl na Libčice nadprůměrný.

Z více než dvouhodinového natáčení vznikl sotva hodinový pořad, který odvysílal ČR 2 za týden tj. v neděli 23.10.2011 od 11:00. Pokud jste ho nestihli, najdete ho v archivu ČR 2 na této stránce: http://www.rozhlas.cz/default/default/rnp-player-2.php?id=2465566&drm=

Obsah ponechám bez komentáře. Jen snad několikrát zmíněné „přes Libčice často jezdím (jezdil jsem)“ může, s ohledem na umístění Libčic v autoatlasu, znít poněkud úsměvně (nepočítám, že v současnosti hosté jezdí vlakem).

Nová Sahara už po parkovacích místech neprahne

Gallery

This gallery contains 4 photos.

Dnes jsme se byli projít na nové Sahaře a musím uznat, že rekonstrukce chodníků a parkovacích míst vypadá velmi dobře. Autem jsem tam ještě neparkoval, takže nedokáži posoudit, zda je rozvržení parkovacích míst optimální. Oceňuji především vyznačení jednotlivých stání, které … Continue reading

Ani Google netuší

Gallery

This gallery contains 3 photos.

I v našem městě v souvislosti s výstavbou vznikají nové ulice. Není proto divu, že je nenajde žádná navigace ani mapy od Googlu. Byli jste už u Bratří Fischerů?    

Proč právě o Libčicích?

Když mi Berky ukázal, jak jednoduše na tři kliknutí zprovoznit WordPress, zaradoval jsem se, že konečně využiji svou několik let registrovanou doménu. Na blogování o aktuálních tématech se necítím, a tak mě napadlo, využít tuto stránku pro publikaci novinek z mého milovaného města.

Mohlo by se zdát, že k tomu přeci máme web města. Informace uveřejněné zde však budou jiného druhu než jsou aktuality na webu města. Osobně jsem doufal, že funkci neoficiálního městského informačního webu převezme projekt libcice.info, uvedený loni v létě. Bohužel zatím zůstalo jen u záměru.

Pokusím se tedy na tomto webu publikovat nejen poznatky, fotky a videa z Libčic nad Vltavou, ale i odkazy na zmínky o Libčicích v médiích. Snad nebude web prázdný jako slepé rameno Vltavy v Libčicích.

Vltava

Prázdné slepé rameno Vltavy